Kyselina sorbová
Co je to kyselina sorbová?
Kyselina sorbová je nenasycená karboxylová kyselina. Je to bílý prášek, který je volně dostupný v přírodě. Najít ho můžeme například v bobulích jeřábů. Právě odtud je odvozený její název, jelikož jeřáb ptačí se latinsky nazývá Sorbus aucuparia. Právě z jeho plodů byla tato látka také poprvé izolována, a to v roce 1859. Kyselina sorbová á jemně štiplavý zápach. Kyselina sorbová je špatně rozpustná ve vodě. Z toho důvodu se často jako aditiva používají její soli.
Jak se používá kyselina sorbová?
Kyselina sorbová se používá jako konzervant. Dle dostupných studií je kyselina sorbová a její sole nejméně škodlivým konzervantem. Hovoří se o to, že způsobuje nejméně alergií. Ve srovnání s dusičnany je preferovanější, dusičnany totiž mohou mít vedlejší karcinogenní účinky. Kyselina sorbová má v potravinách za úkol zabraňovat rozvoji kvasinek, bakterií a plísní. Obvykle se aplikuje na potraviny postřikem nebo namáčením do roztoku kyseliny sorbové a vody.
Kde se kyselina sorbová používá?
Kyselina sorbová se používá hlavně v nápojích a také sýrech. Má zabránit rozvoji kvasinek, bakterií a plísní. Využívají ji také vinaři. Ve víně může být kyselina sorbová přeměněna na látku, která dodává vůni po muškátech. Používá se také v pekařských výrobcích, margarínech, kečupech, ovocných džusech, salátech, doslazovaných želatinách nebo balených sýrech. Kyselina sorbová se používá také ke konzervaci masa kvůli jejím přirozeným antibiotickým schopnostem.
Potravinářský průmysl však není jediný, který tuto kyselinu využívá. Kyselina sorbová se používá jako konzervační činidlo do zubních past, krmiv nebo například léků. V kosmetice se pak používá jako zvlhčovadlo.
Jak se kyselina sorbová vyrábí?
Kyselina sorbová se získává z bobulí horských jeřábů. Vzhledem k tomu, že se ji však využívá poměrně velké množství se vyrábí častěji chemickou cestou. Tehdy se vyrábí ze sloučenin. Například z acetaldehydu nebo z petroleje.
Je kyselina sorbová bezpečná?
Kyselina sorbová se v lidském organismu snadno metabolizuje. Považuje se proto za nejméně škodlivý konzervant. Během pokusů na zvířatech nebyly prokázaná žádné negativní účinky na organismy. Stejně tak nebyly prokázané negativní účinky jejích solí, kterým se říká sorbany. Podle výzkumů v dávkách 5 % v potravě kyselina sorbová způsobovala zrychlený růst a prodloužení života samů krys. Vědci to vysvětlují zejména zvýšeným přísunem kalorií. Kyselina sorbová totiž organismu dodává energii a navíc také tělo posiluje před infekcemi.
Vzhledem k tomu, že se kyselina sorbová používá také ve farmacii a kosmetice byly její účinky testované také na pokožku. Vědci zjistili, že v koncentraci okolo 1 % způsobují podráždění sliznic a u citlivých lidí vyvolávají kopřivku.
Jaké jsou nežádoucí účinky kyseliny sorbové?
Kyselina sorbová by podle studií neměla být toxická. Její toxicita nebyla dokázána. Nicméně u citlivých osob může po požití dojít k alergickým reakcím. A to například na kůži ve formě kopřivky. Tato alergie se může objevit hlavně při styku látky s pokožkou, tedy prostřednictvím kosmetických přípravků. Zatímco v Evropské unii je tato látka povolená jen pro určité druhy potravin, v USA je její použití možné bez omezení, jelikož je považována za bezpečnou.
Jak reagovat na alergickou reakci?
Pokud vaše pokožka špatně reaguje na kyselinu sorbovou, pak je vhodné opláchnout postižené místo vodou a nanést krém proti svědění. V případě, že vám kyselina způsobuje také vnitřní problémy je dobré pít vodu.
Existují toxické reakce na kyselinu sorbovou?
Je to velmi vzácné, ale při manipulaci s kyselinou sorbovou v její čisté, neředěné formě mohou vzniknout toxické reakce. V takovém případě je vhodné umýt kůži a sundat si potřísněné oblečení. Při vdechnutí pomůže čerstvý vzduch. V opravdu vzácných případech může reakce vyžadovat hospitalizaci, a to v případě anafylaxe. Tedy v případě závažné alergické reakce, které může způsobit šok a zblednutí. Postižený v takovou chvíli dostane vyrážku, cítí nevolnost nebo zvrací.
Kdy je vhodné se kyselině sorbové vyhnout?
V minulosti bylo prokázáno, že kyselina sorbová může být příčinou nepříjemného zápachu a nepříjemné chuti potravin. Nepříjemná chuť se objevila například u jahodových sirupů. Stejně tak se později prokázalo, že kyselina sorbová stojí za nepříjemnou chutí třené nivy. Z těchto zjištění vyplývá, že je vhodné vyhnout se použití kyseliny sorbové jako konzervační látky v případech, že potravina obsahuje přirozenou mikroflóru nebo živé mikroorganismy. Používat by se neměla ani v případě, že nelze garantovat naprostou mikrobiologickou čistotu a zabránění průniku mikroorganismů do výrobku.