BMI

Co je to BMI

Index tělesné hmotnosti je nástroj pro hodnocení zdravotního stavu. Dlouhodobě se využívá jako základní měření zdraví na základě tělesné velikosti. Již v roce 1832 byla vyvinuta stupnice, díky které se odhadne míra nadváhy a případné obezity. Stupnice je založena na matematickém vzorci, který určí, zda máte zdravou váhu vydělením hmotnosti v kilogramech a výškou v metrech na druhou.

Je BMI jediným ukazatelem hmotnosti?

Určitě ne. Existuje řada dalších ukazatelů. Jde například o Brocův index, který udává kolik kilogramů člověku chybí nebo naopak přebývá do běžné váhy. Bohužel však nezohledňuje tělesnou výšku mnoha osob a tak je méně používaný. Dále jde například o Rohrerův index, který se používá v pubertě nebo o WHR index, který rozděluje postavy na tři typy. Existuje také WSR index, který je poměrem mezi obvodem pasu a výškou. Měl by být nejpřesnější.

Jaké jsou nevýhody BMI

Při používání indexu tělesné hmotnosti existuje mnoho nedostatků. BMI totiž odpovídá pouze na to, zda má osoba normální váhu, kontext však není zohledněný. Roli tedy při výpočtu nehraje věk, pohlaví, životní styl ani genetika nebo anamnéza. V případě, že se budete spoléhat pouze na BMI vám může uniknout další měření zdraví. I lidé s normální váhou totiž mohou trpět vysokým cholesterolem, vysokou hladinou cukru v krvi nebo mohou mít potíže s krevním tlakem či srdeční frekvencí. Navíc BMI nerozlišuje mezi muži a ženami, přitom složení těla u obou pohlaví je rozdílné. Muži mají obecně více svalové hmoty než ženy a naopak méně tuků.

Jaká rizika hrozí při vysokém BMI

V případě, že máte vysoké BMI pravděpodobně trpíte obezitou nebo minimálně nadváhou. A lidé s obezitou/ nadváhou často trpí na únavu a bolesti zad. Dále vysoká tělesná hmotnost způsobuje větší opotřebení kloubů a jejich bolest. Objevuje se také vysoký krevní tlak, hormonální nerovnováha, dušnost, cukrovka, dna nebo koronární onemocnění. Vysoké BMI může být také příčinou poruchy plodnosti.

Jak dělíme vysoké hodnoty BMI

Hodnota od 25 do 29,9 se označuje za nadváhu. Všechny další stupně jsou označované za obezitu, která je rozdělena do tří stupňů. Obezita prvního stupně je od hodnoty 30 do 34,9. Obezita druhého stupně je počítána od hodnoty 35 do 39,9. Pokud je hodnota BMI vyšší než 40, jde o obezitu třetího stupně. Pacienti s extrémní obezitou si podstatně zkracují život. Jejich průměrný věk je maximálně 60 let.

Jaká rizika hrozí při nízkém BMI

Pokud máte příliš nízkou hmotnost, hrozí vám také jistá zdravotní rizika. V případě podváhy může docházet k poruchám příjmu potravy a vzniku onemocnění jako je bulimie nebo anorexie. Při vypuknutí těchto nemocí pak vznikají také psychické problémy jako je nesoustředěnost a deprese. Ženám pak navíc vypadávají vlasy a mohou přijít o menstruaci. Příznaky jsou také vysoký výskyt modřin, řídnutí kostí, náchylnost k infekčním onemocněním a nízký tlak. V extrému pak může dojít v důsledku podvýživy k zástavě srdce.

Jaké jsou mýty ohledně BMI

Možná jste slyšeli, že nízké BMI znamená, že jste zdraví. To však není pravda. Jak jsme již zmiňovali i lidé s nízkým BMI mohou mít zdravotní potíže. Kromě již zmíněných může jít například o vyšší riziko vzniku infekcí než u lidí se zdravou váhou. POdváha navíc může narušit imunitní systém. Hodně často se říká, že pokud budete cvičit a jíst zdravě, bude vaše BMI v pořádku. To však není jednoznačné. Samozřejmě, že strava a pohyb jsou důležité, ale BMI nerozlišuje mezi tukem a svaly. A svaly jsou těžší než tuk. Pokud tedy hodně cvičíte a máte dost svalové hmoty, může být vaše BMI vyšší a přitom jste naprosto zdraví.