O mikrobiomu a jeho podpoře v posledních letech slyšíme ze všech stran. Hovoří se o probiotikách na míru, nastavování léčby mikrobiomu. Možná jste se o mikrobiomu doslechli také z úst těch, kteří propagují alternativní medicínu. Co to však mikrobiom vlastně je? A jak ho ideálně podpořit?
Co je to mikrobiom?
Podle České mikrobiomové společnosti je mikrobiom soubor všech mikroorganismů, které osidlují určité prostředí. Jde o eukaryota, archaea, viry a bakterie. Jednoduše lze říci, že jde o skupinu prospěšných, ale také patogenních mikrobů. V případě rovnováhy posilují naše zdraví, ovšem v případě nerovnováhy naopak zdraví ohrožují. Jestliže nerovnováha trvá déle, dojde ke vzniku nemocí. Lidský mikrobiom zahrnuje veškeré mikroorganismy asociované s naším tělem.
Mikrobiom najdete vlastně všude. Často se hovoří o střevním mikrobiomu. Právě ten je totiž ze zdravotního hlediska považovaný za ten nejdůležitější. Je však vhodné vědět, že mikrobiom se rozhodně nenachází jen ve střevech. Najdete ho například na kůži, v ústech, v horních cestách dýchacích a u žen také ve vagíně.
V lidském těle je o něco více mikrobiálních buněk než těch tělních. Navíc mikrobiální buňky obsahují mnohem více genů než lidský genom. Co do počtu buněk se předpokládalo, že mikrobiota převyšuje svého hostitele až desetkrát. Nicméně dnes se již hovoří o tom, že je to zřejmě jen asi dvojnásobek. Přesto je to opravdu velký počet mikroorganismů. Pokud budeme hovořit o počtu různých genů, pak vedou mikroorganismy nad svým hostitelem dokonce 100:1.
Základní pojmy okolo mikrobiomu:
Mikrobiota - Dříve se hovořilo o mikroflóře. Jde o mikroorganismy, které obývají určité definované prostředí. Někdy lze pojem zaměnit s pojmem mikrobiom. Mikrobiota je však vždy soubor živých organismů, zatímco pojem mikrobiom může být použitý ve smyslu ekologickém nebo genetickém.
Dysbióza - Stav, kdy je narušená vzájemná rovnováha mezi mikrobiotou a hostitelem. Je to stav, kdy mikrobiota přestává plnit svoji funkci. Pozorujeme ji v souvislosti s mnoha nemocemi.
Eubióza - To je naopak stav rovnováhy mezi mikrobiotou a hostitelem. Veškeré složky ekosystému jsou v tu chvíli ve vzájemném souladu.
Taxanomie - Obor, který se zabývá klasifikací organismů a jejich uspořádáním do systému podle pravidel.
Na co má vliv mikrobiom?
Mikrobiom se stará o trávení. Tedy o metabolicko-biochemický proces zajišťující získávání živin z přijatých potravin. Dále má na starosti také správné fungování imunitního systému. Mikrobiom dále ovlivňuje také hmotnost nebo rozvoj, zánětlivých, autoimunitních onemocnění a alergií. V případě, že je mikrobiom v rovnováze si poradí s většinou choroboplodných patogenů. Díky podpoře imunitního systému pak tělo dokáže zničit škodlivé mikrobi ihned v zárodku.
Mikrobiom ve střevech svým způsobem komunikuje s mozkem. K tomu používá takzvanou osu mozek - střevo. Jednoduše tak lze říci, že pokud není střevní mikrobiom v rovnováze, pak to pravděpodobně pocítíte také na vaší náladě.
Jaký vypadá zdravý mikrobiom
Nelze jednoduše říci, jaký je zdravý mikrobiom. Pro každého člověka je to totiž jiné. Nejvhodnější definice je tedy asi tato: Je to takové složení mikrobiomu jedince, které se shoduje s jeho genetickým nastavením, životním stylem a imunitním systémem A také udržuje všechny funkce ve fyziologickém rozmezí. Vzhledem k tomu, že je to u každého jedince jiné, nelze říci jako konkrétní mikroorganismy a v jakém množství tvoří správný mikrobiom.
Mikrobiom v jednotlivých částech těla není stejný
Lidský mikrobiom není homogenní. Každá část těla má svůj typický mikrobiom. Návzájem se liší taxonoickým složením i hustotou osídlení mikroorganismy. Rozlišuje se tedy mikrobio kožní, orální nebo vaginální. A pochopitelně střevní. Pro konkrétní jedince jsou pak jeho mikrobiomy typické. Podobně jako je tomu například u otisku prstu.
Onemocnění spojená s narušením mikrobioty
Existuje celá řada onemocnění, která spojujeme právě s narušením mikrobioty. Narušení rovnovážného stavu mikrobioty však nemusí nutně znamenat, že změna mikrobiomu je příčinou onemocnění. Často jde totiž o mnoho drobných změn, které na sebe navazují. Lidský organismus a mikrobiom pak navzájem reagují a v konečném důsledku dojde k onemocnění. A s ním také ke změněnému stavu mikrobioty.
Nejčastěji se však v souvislosti s dysbiózou hovoří o zubních kazech a parodontitidě. Také je dysbióza spojována s nádorovými onemocněnímu, onemocněními zažívacího traktu nebo Crohnovy choroby. Hovoří se také o metabolickém syndromu nebo diabetu 2. typu. Dále má narušení mikrobioty vliv na onemocnění srdce a cév, předčasný porod nebo onemocnění kůže. Prokázané byly také souvislosti s psychiatrickými diagnózami. Hovoří se o poruchách příjmu potravy. Většina onemocnění spojených s disbiózou patří mezi multifaktorální onemocnění. Mikrobiom je tedy jen jedním z mnoha faktorů vzniku onemocnění.
Stav střevního mikrobiomu máme ve svých rukách
Pochopitelně má každý své zdraví zejména ve svých vlastních rukách. Existují pilíře zdravého střevního mikrobiomu. Zřejmě vás nepřekvapí, že důležitý je zdravý životní styl. Pro zdravý mikrobiom je tedy důležitý spánek, pohyb, duševní pohoda a také vyvážená strava.
Jakou stravu je vhodné konzumovat:
- Potraviny, které obsahují málo sacharidů.
- Vhodné je konzumovat hlavně zdravé tuky.
- Ideální jsou potraviny s vysokým obsahem vlákniny jako je ovoce, zelenina nebo luštěniny.
- Konzumujte fermentované potraviny jako kysané zelí, kimči, kefír, kombuchu nebo živý jogurt.
- Vhodné je zařadit do jídelníčku prebiotika jako česnek, cibule, pampeliškové listy nebo topinambur.
- Nezapomínejte také probiotika.
- Redukujte spotřebu průmyslově zpracovaných potravin. Právě aditiva v nich obsažená poškozují mikrobiotu.
Mikrobiotu ochráníte tedy správnou životosprávou, její součástí by měla být také psychohygiena. Pro zdravou střevní mikrobiotu je klíčová zejména zdraví strava, jak jsme uvedli výše. Myslete na to, že je důležitá rozmanitost v potravě. Určitě není vhodné užívat žádné vysoce návykové látky. Mikrobiotu ochráníte také dodržováním pravidel antibiotické politiky. Je vám jistě známo, že antibiotika předepisuje pouze lékař na antibakteriální infekce a ideálně s co nejužším spektrem na původce onemocnění. Nikdy se antibiotika nepoužívají na virózy. Opatření je opravdu důležité. Chrání nás před šířením multirezistentních bakterií.
S dezinfekcí by se to nemělo přehánět
Mezi lidmi panuje přesvědčení, že veškeré mikroorganismy jsou špatné. Myslí si tedy, že je v každém případě zapotřebí se jich zbavit. Snad právě proto se prodávají mycí i prací prostředky slibující, že domácnost udrží v naprosté čistotě a zahubí 99,9 % mikroorganismů. To však rozhodně není potřeba. Možná vás to překvapí, ale většina mikrobů, které se v domácnosti vyskytují jsou pro zdraví neškodná. Do jistý míry mohou být dokonce mirkobi prospěšní. Pokud tedy přehnaně dezinfikujete domácnost i prádlo, zbytečně se o ně ochuzujete.
Není příliš vhodné to v domácnosti přehánět s agresivní chemií. Ano, je důležité si umýt ruce pokud přijdete z obchodu nebo úřadu, ale pokud přijdete domů z vlastní zahrady, rozhodně není třeba to s dezinfekcí přehánět. Zejména pokud nepoužíváte žádná chemická hnojiva nebo postřiky.
Má mikrobiom vliv na hubnutí?
Studie ukazují, že hubení a obézní jedinci mají různé složení mikrobiomu. Není to však zcela vždycky pravidlem. A každému jedinci opravdu vyhovuje něco jiného. A to nejen s ohledem na tělesnou stavbu, ale také na věk, typ práce, stravovací návyky nebo hormonální stav. Nejde tedy generalizovat. Je důležité vědět, že o mikrobiomu toho bohužel ještě příliš mnoho nevíme. Na základě různých studií však již dnes můžeme říci, že mikrobiom relativně zdravého dospělého člověka je poměrně stabilní a odolný.
Lze zjistit, jestli mám zdravý mikrobiom?
Mikrobiota dospělého vegana, který se vyhýbá živočišným produktům minimálně tři roky se od stejně starých jedinců, kteří jedí vše, liší složením jen minimálně. Zásadně se však liší spektrum metabolitů, které mikrobiota ve střevech produkuje. Z toho lze tedy usoudit, že žádoucí změny nedosáhneme při krátkodobém užívání probiotických preparátů. Změny však dosáhnete změnou svých stravovacích návyků a životního stylu. Připravte se, že je to opravdu běh na dlouhou trať, žádná krátkodobá záležitost. Někdy ovšem stačí jen drobná změna. Například zařazení kysaných potravin do jídelníčku nebo konzumace více vlákniny.