V pocovidové době jsou lidé náchylnější k různým nemocem. Po dlouhé době, kterou jsme strávili v izolaci je imunita mnohých znát oslabená. Náš imunitní systém si sice se spoustou věcí dokáže poradit, ale existuje spousta věcí, které ho oslabují. Je to nejen stres, smog v zimním období, ale dokonce také užívání antibiotik. Jejich užívání však není v některých případech možné se vyhnout.
Po nemoci a užívání antibiotik je samozřejmě nejdůležitějších dopřát si odpočinek a také dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Velkou roli hraje také psychická pohoda. Vhodné je vyzkoušet také otužování. Ostatně, celkově má vliv životní styl. Vyvážená a pestrá strava, pohyb, dostatek spánku. To všechno naše tělo potřebuje. Po nemoci obzvlášť.
Co to jsou antibiotika
Antibiotika jsou látky, které se používají při léčbě infekčních onemocnění, které způsobují mikroorganismy jako jsou bakterie, houby nebo paraziti. Mohou být přírodní nebo uměle vyrobená. Nejznámějším antibiotikem je penicili, který objevil Alexandr Fleming v roce 1928.
Antibiotiky není možné léčit virová onemocnění jako jsou záněty horních i dolních cest dýchacích, záněty průdušek, průdušnice, nosohltanu nebo hrtanu. Na ně totiž antibiotika nejsou účinná. Výjimkou jsou situace, kdy se lékař bojí superinfekce. Bojí se tedy, že na původně virové onemocnění nasedne bakteriální infekce a virózu zkomplikuje.
Jak antibiotika účinkují
Antibiotika tlumí růst a množení mikroorganismů, případně je přímo usmrcují. Bohužel však antibiotika nedokáží rozlišovat, jestli jde o bakterie, které způsobily onemocnění nebo o užitečné bakterie, které tvoří například důležitou střevní mikroflóru. Při léčbě antibiotiky je důležité udržet dostatečně vysoké a stabilní koncentrace léku v krvi. Je nezbytné dodržet dávkování.
Jak lékař rozhodne o užívání antibiotik
Lékaři se obvykle rozhodují na základě svých zkušeností. Běžně provádí CRP testy nebo krevní obraz a sedimentace. Obvykle se nejdříve předepisují širokospektrá antibiotika, která působí na celou řadu různých bakteriálních kmenů. Pokud se na základě rozborů podaří identifikovat bližšího průvodce, změní antibiotika za účinná na bakterie, které jsou úzkospektrá. Užitečné bakterie střevní mikroflóry pak zůstanou bez újmy.
Zatížení těla při užívání antibiotik
Antibiotika jsou látky, které nejsou tělu vlastní jako například jedy, alkohol nebo drogy. Z toho důvodu se antibiotika lidské tělo snaží vyloučit. Hlavní úlohu při vylučování antibiotik mají ledviny a játra. Zpracování antibiotik však tělo hodně zatěžuje. Při užívání a nějakou dobu po něm, se proto nedoporučuje zvýšená fyzická námaha ani pití alkoholu.
Při užívání některých antibiotik je nutné dávat pozor také na příjem vitamínu C a na konzumaci citrusových plodů. Citrusy totiž obsahují sloučeniny, které brání vstřebávání antibiotik. Stejně tak je obvykle nevhodné trávit při léčbě antibiotiky čas na sluníčku. Pobyt na sluníčku při léčbě antibiotiky totiž může vyvolat kožní reakce.
Nežádoucí účinky antibiotik
Každý lék má nějaké nežádoucí účinky. U antibiotik tomu není jinak. Obvykle může docházet k nadýmání, zácpě, nevolnosti, nechutenství, zvracení, průjmu, alergické reakci nebo bolesti hlavy. Pokud se dostaví nežádoucí účinky, poraďte se o dalším postupu se svým ošetřujícím lékařem.
Časté používání antibiotik
V současné uspěchané době je předepsání antibiotik nejjednodušším řešením. Někdy je preferuje lékař, jindy samotní pacienti. Vcelku často antibiotika užívají děti kolem druhého a třetího roku života, kdy začnou docházet do školky. Děti mohou být v tuto dobu nemocné až desetkrát do roka. Antibiotika by i v tomto případě měly být předepisované jen v opravdu nutných případech. Určitě není vhodné je nasazovat preventivně.
Přírodní antibiotika
Úplně jinak je to samozřejmě s přírodními antibiotiky. Česnek, propolis, med, měsíček, zázvor, echinacea a spoustu dalších. Přírodní antibiotika jsou přírodní účinné látky, které působí jak proti bakteriím, ktak plísní a virům. Jsou však účinné jiným způsobem než uměle vytvořená antibiotika. Přírodní antibiotika by nikdy ostatní organismy nezničily. Rostlinná antibiotika disponují komplexními mechanismy, které znemožňují vznik rezistencí. V případě přírodních antibiotik jde o komplex spolupůsobících složek.
Jak se dostat zpět do formy po užívání antibiotik
Po ukončení léčby pomocí syntetických antibiotik je důležité co nejdříve obnovit střevní mikroflóru. A také posílit celkovou obranyschopnost organismu. Opravdu důležité je důsledně dodržovat rekonvalescenci. Vyhněte se velké fyzické zátěži a stresu. Důležitý je také spánek a odpočinek.
Ideální je vyhýbat se místům s velkou koncentrací lidí. Po léčbě je organismus oslabený. Dobré je vyjet do přírody a smát se. Příroda, čerstvý vzduch a smích jsou opravdu univerzálnímu léky a posilovači imunity. Strava by měla být lehká a zdravá. Důležité je konzumovat bílkoviny, obiloviny a samozřejmě ovoce a zeleninu. Vhodné je zapojit také probiotické potraviny. Mezi ně patří jogurty, zakysané nápoje, kysané zelí nebo kvašená zelenina. Vhodný je také zelený ječmen nebo chlorella.
Užívání probiotik a prebiotik po léčbě antibiotiky
Probiotika mohou pomoci k rychlejší nápravě po léčbě antibiotiky. Jako doplňky stravy mohou obsahovat větší množství než přírodní probiotické látky. Na trhu jsou k dostání probiotické kultury v sušeném stavu. Při správném skladování mají opravdu dlouhou životnost. Existují i probiotické přípravky se zdravými kulturami. Ty se obvykle musí uchovávat v lednici a mají kratší životnost. Probiotika napomáhají potlačit nežádoucí vedlejší účinky antibiotické léčby. U dětí toto platí dvojnásobně.
Ideální je začít podávat probiotika současně s antibiotiky. Nikdy však ne tak, že je budeme polykat současně s antibiotiky. Je potřeba dodat tělu probiotika mezi dávkami antibiotik. S užíváním probiotik je pak vhodné pokračovat také po skončení léčby. A to ještě alespoň týden. Není vhodné probiotika zapíjet příliš studenými nebo naopak horkými nápoji.
Probiotika - Směs živých organismů, které mají za cíl ovlivnit složení střevní mikroflóry. Známá jsou jako bakterie mléčného kvašení. Jde o bifidobakterie a laktobacily. Můžeme k nim zařadit také enterobakterie, streptokoky a kvasinku Saccharomyces boulardii.
Prebiotika - Nestravitelné složky potravy podporující růst prospěšných střevních bakterií. Jde o inulin a jeho deriváty a fruktooligosacharidy. Prvním zdrojem prebiotik je mateřské mléko. Dalšími přirozenými zdroji jsou cibule, česnek, pórek, luštěniny, meruňky, jablka.
Kdy je vhodné používat probiotika
Probiotika nejsou důležitá jen při léčbě antibiotiky a po ní. Vzhledem k tomu, že jsou probiotické mikroorganismy přirozenou součástí lidského organismu, je třeba je obnovovat při různých stavech. Probiotika je možné užívat také preventivně nebo jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodná pro všechny věkové kategorie. Probiotika lze užívat i dlouhodobě. Jako doplňková léčba jsou vhodné kromě léčby antibiotiky také při:
- zácpě nebo průjmu,
- ekzému,
- plísňovém onemocnění pohlavních orgánů, úst nebo pokožky,
- alergiích nebo intoleranci laktózy,
- během těhotenství a kojení,
- cukrovce,
- špatné funkci jater, slinivky nebo žlučníku,
- oslabení imunitního systému.
Nejčastější druhy kmenů probiotických bakterií
Laktobacily - Bakterie mléčného kvašení rozkládají laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. Jsou přítomny v různých prostředích a nebývají patogenní. Laktobacily mají pozitivní účinky na trávení. Navíc brání růstu bakteriím vyvolávajícím střevní záněty nebo průjem.
Bifidobakterie - V doplňcích stravy se bifidobakterie často objevují v kombinaci s laktobacily. Jejich účinek se vzájemně doplňuje. Jde o první bakterie, se kterými přijde do styku novorozenec. Nacházejí se také v mateřském mléce. Jde o základ pro budování imunitního systému dětí.
Kvasinky - Ideální při infekčních průjmech. Kvasinky totiž zlepšují odolnost vůči cizím bakteriím. Pomáhají také při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.
Enterobakterie - Bakterie, které pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.
Probiotika lze získat také v rámci zdravé stravy. Mezi potraviny, které obsahují probiotika patří:
- Jogurt.
- Kefír.
- Acidofilní mléko.
- Podmáslí.
- Jablečný ocet,
- Kvašené okurky.
- Zrající sýry.
- Kimchi.
- Kombucha.
- Kysané zelí.
- Bryndza.
- Natto.
- Tempeh.
- Miso.
Colostrum na podporu imunity
Colostrum je první mateřské mléko. Říká se mu také mlezivo a obsahuje velké množství prospěšných látek. Vitamíny, minerály, stopové prvky a bílkoviny. Dále kolostrum obsahuje protilátky, které mají přímé účinky proti virům, plísním a bakteriím. V mlezivu je také laktoferin, který zabezpečuje imunitu. Kolostrum není žádná novinka, znali ho už staří Řekové či Inkové. Nazývali ho darem od bohů.
Účinky colostra
Kolostrum je vynikajícím prostředkem pro posílení imunitního systému, snížení nemocnosti a zmírnění projevů alergií. Pravidelné užívání obnovuje přirozenou střevní mikroflóru. Působením kolostra se snižuje případná rezistence bakterií vůči účinkům antibiotik a odstraňuje jejich nežádoucí vliv. Ten spočívá také ve vyhubení fyziologické střevní mikroflóry. Kromě toho je kolostrum vhodné při zánětech dutin, pomáhá při ekzémech nebo pro regeneraci pokožky.
Kolostrum určitě není vhodné pro lidi, kteří ají intoleranci na laktózu a při stavech po transplantacích orgánů. Pro ostatní je to vhodný doplněk stravy. Na trhu je ve formě tobolek, prášku, žvýkacích tablet v tekuté formě.